Špatné chvíle se vždy obrátí v dobré!!!!!!

25. září 2009 v 13:18 |  Originálky-Jednorázovky
Byla jsem hloupá, strašně hloupá. Poslechla jsem srdce místo rozumu a doplatila jsem na to. Já ho milovala ale on mě jen obelhával. Říkal mi krásná slova lásky a já mu je oplacovala jenže on mi jen sprostě lhal. Byly to mé nejkrásnější chvíle života. Vždycky když jsme se scházeli bylo to hrozně romantické ale když jsem se s ním měla setkat vyšla jsem trohu dřív a vyděla ho jak se tam líbá s nějakou jinou dívkou. Byla jsem hrozně na dně. Bylo by to v pořádku kdyby mě neviděl. Když mě viděl ušklíbl se a řekl:
"Ty si ale naivní. To sis opravdu myslela že tě miluju? Plácla si se přes kapsu holčičko."z očí se mi spustily potůčky slz. Nevěděla sem co mám dělat. Nakonec sem utekla. Utíkala sem a utíkala až sem se nakonec dostala k nějakému opuštěnému skladišti. Vlezla sem do něj a usnula. Když sem se ráno probudila stáli nade mnou nějací kluci.
"Co chcete?"zeptala sem se vyděšeně.
"Užít si."řekl jeden z nich, přišel ke mně a strhal ze mě oblečení. Moc dobře sem věděla co chce udělat a nechala jsem ho. Nemělo cenu se bránit. Když si všichni užili, odešli a mě tam nechali. Z poslední chvíle si jen pamatuju jak zavírám oči, nade mnou se někdo sklání a říká neusínej. Já neposlechla. Zavřela sem oči, naposledy jsem vydechla a umřela. Když sem ještě potom vzbudila zjistila sem že jsem v nebi a stojím před Bohem.
" Moje milá pošlu tě ještě na zem aby ses podívala že ten co ti ublížil je už navěky potrestaný."řekl mi a já cítila jak se mé tělo mění v mlhu a já sem opět na Zemi. Dívala jsem se kolem sebe až mi oči upadly na televizi kde říkali:
"Tento muž byl zatčen. Dopustil se deseti znásilnění, dvou loupeží a zabití. Jeho trest je takový:
SMRT."dořekl a já viděla fotku muže který mě zradil. Usmála jsem se a šla zpátky do nebe.
"Děkuji moc."řekla sem když sem stála před Bohem.
"Mě neděkuj poděkuju tomu kdo tohle udělal."
"Kdo to byl?"
"Tento mladík který tě našel ve skladišti a chtěl ti pomoct jenže ty jsi ho neposlechla. Dám ti ještě jenu šanci aby jsi byla šťastná."řekl a já cítila jak se mi tělo zhmotňuje a já jdu zpátky na Zem.
"Děkuji ti."zakřičela jsem ještě na Boha.
Probudila sem se v nemocnici na posteli u které seděl můj záchrance.
"Mockrát ti děkuju za záchranu."řekla sem mu a políbila ho. Od téhle chvíle jsem byla navěky šťastná.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Naru-chan ♥ Naru-chan ♥ | Web | 25. září 2009 v 18:42 | Reagovat

Týjo to bylo hustý :D Super povídka ;DD

2 Majka Majka | Web | 28. září 2009 v 10:28 | Reagovat

Wow....to bylo váážně náádherný! Kawaii povídka!! :-)

3 zlomená ručička :-D však ty víš zlomená ručička :-D však ty víš | 1. října 2009 v 14:48 | Reagovat

ty jo... román jak vyšitej. no míšo... kdsyby to viděla maminka co píšeš  :-x  :-P  :-D  :-D  :-D  :-D

4 Mika-chan Mika-chan | Web | 1. října 2009 v 15:35 | Reagovat

[3]: ona to ví  :-D  :-)  ;-)  8-)  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama